|
Dopis v ranní kávě
~ Tomáš Vojtek ~ Až se vzbudíš nech mě spát dnes si nechci oblékat Své brnění z mosazi umazané od sazí Vyhořelých pevností láskyplných něžností Je tak těžké do pár vět zaplést správou odpověď Na zvěčnělé dotazy zda mi něco neschází Když se ve mně rozpíná Neúrodná písčina Až se vzbudíš vyjdi sám přes bojiště plná vran Dřív než vítr zvíří prach trosek tvrzí v peřinách Nezkoušej už nikdy víc slova svázat do kytic Jen se ve mně rozpíná neúrodná písčina Je přetěžké do pár vět zaplést správnou odpověď Na zvěčnělé dotazy Zda mi něco neschází Jen jsme hnali každý sám vratké lodi k úžinám Kde u břehů umírá Naše bílá velryba |